Mikrobiom, deprese a mozek — proč vědci stále častěji označují střevo za centrum lidského zdraví

Mikrobiom, deprese a mozek — proč vědci stále častěji označují střevo za centrum lidského zdraví

Dnes stále více vědců hovoří o tom, že střevní mikrobiom je jedním z klíčových faktorů, které ovlivňují nejen trávení, ale také imunitu, hladinu energie, metabolismus a dokonce i psychický stav člověka.

Jedním z nejznámějších světových výzkumníků mikrobiomu je Tim Spector — profesor genetické epidemiologie na King’s College London, vedoucí největšího výzkumného projektu TwinsUK a jeden z lídrů moderního výzkumu vztahu mezi výživou, mikrobiomem a lidským zdravím.

Střevo jako centrum moderního pohledu na zdraví

Moderní věda stále intenzivněji zkoumá takzvanou osu „střevo–mozek“ — komplexní systém propojení mezi střevem, imunitním systémem, nervovou soustavou a mozkem.

Výzkumy ukazují, že stav mikrobiomu může ovlivňovat zánětlivé procesy, kvalitu spánku, odolnost vůči stresu, emoční stav i kognitivní funkce.

Střevo, imunitní systém, mozek, hormonální rovnováha a psychika dnes již nejsou vnímány jako oddělené mechanismy, ale jako součást jednoho vzájemně propojeného systému.

Hericium a osa „střevo–mozek“

Zvláštní pozornost v této oblasti přitahuje houba Hericium (Hericium erinaceus, Lion’s Mane).

Tato houba je intenzivně zkoumána v souvislosti s podporou nervového systému, kognitivních funkcí a neuroplasticity.

Výzkumníci to spojují s přítomností specifických látek — hericenonů a erinacinů, které jsou studovány z hlediska jejich vlivu na syntézu NGF (nerve growth factor) — růstového faktoru nervových buněk.

Právě proto je Hericium stále častěji považováno za jednu z nejzajímavějších funkčních hub v kontextu osy „střevo–mozek“.

Mikrobiom a moderní životní styl

Velmi důležité je také to, že výživa přímo ovlivňuje rozmanitost střevních bakterií.

Nadměrná konzumace ultra-zpracovaných potravin, cukru, chronický stres a časté užívání antibiotik mohou snižovat diverzitu mikrobiomu a podporovat systémový zánět.

Naopak strava bohatá na vlákninu, polyfenoly a fermentované potraviny je spojována s příznivějším stavem střevní mikroflóry.

Proto se dnes stále větší pozornost věnuje podpoře mikrobiomu — prostřednictvím výživy, životního stylu, probiotik, metabiotik a přírodních zdrojů biologicky aktivních látek.

Čaga, beta-glukany a podpora mikrobiomu

Velký zájem vyvolává také houba Čaga (Inonotus obliquus).

Čaga je bohatá na polyfenoly, melaniny, beta-glukany a další biologicky aktivní látky, které mohou přispívat k podpoře mikrobiomu, imunitního systému a ke snižování oxidačního stresu.

Polysacharidy a beta-glukany hub jsou považovány za prebiotické látky — tedy sloučeniny, které mohou sloužit jako živná půda pro prospěšné střevní bakterie.

Právě proto téma mikrobiomu a funkčních hub vyvolává stále větší zájem nejen mezi vědci, ale i mezi odborníky v oblasti integrativního přístupu ke zdraví.

Budoucnost moderní funkční výživy

Mikrobiom se dnes stává jedním z nejdůležitějších témat moderního pohledu na lidské zdraví.

Výzkumy stále více ukazují, že správná výživa, dostatek biologicky aktivních látek a podpora střevního prostředí mohou ovlivňovat nejen trávení, ale také psychickou pohodu, vitalitu, energii a celkovou kvalitu života.

Právě proto dnes moderní funkční výživa stále častěji propojuje mikrobiom, medicinální houby, polyfenoly, beta-glukany a další přírodní bioaktivní látky do komplexního holistického přístupu k organismu.

Více informací o produktu naleznete zde:

Zobrazit produkt

Veronika Kolářová

mykoterapeutka